TOP 25 projektů pro rok 2025

Lucie Andršová učí chemii na Masarykově základní škole v Broumově, kde se snaží žákům ukazovat, že chemie není jen o vzorcích, ale úzce souvisí s každodenním životem. Ráda by do výuky zařadila výukové pomůcky – simulační brýle napodobující účinky alkoholu, a brýle simulující působení drog nebo předávkování léky. Ty názorně a bezpečně ukáží, jak návykové látky ovlivňují vnímání a schopnosti člověka (rovnováhu, prostorové vnímání, koordinaci apod.). Věří, že zatraktivní výuku, rozšíří možnosti prevence a prohloubí pochopení chemie v kontextu reálného života. Pomůcky plánuje využít nejen v chemii při probírání vlivu chemických látek na organismus, ale i v přírodovědě, výchově ke zdraví a během projektových dnů. V sociálně a ekonomicky znevýhodněném regionu s častým výskytem alkoholu v rodinách je pro ni důležité dětem ukázat, že alkohol a drogy představují látky s reálnými a závažnými účinky. Žáci si díky simulaci na vlastní kůži uvědomí, jak tyto látky ovlivňují lidské tělo, a výuka se tak stane mnohem silnějším a zapamatovatelnějším zážitkem.

Katarína Ballová je učitelkou chemie a fyziky v rámci bloku Science na 1. IT Gymnáziu v Praze. Z grantu by ráda pořídila pomůcky pro projekt „Chemie v obraze – co oko nevidí“. První etapou bude projekt „Voda z pohledu chemie, fyziky a biologie“, ve kterém budou budou měřit pH, vodivost a teplotu různých vzorků vod, pozorovat jejich mikroskopickou strukturu a hledat souvislosti mezi chemickým složením, fyzikálními vlastnostmi a živými organismy. Pomocí USB mikroskopů žáci uvidí svět mikročástic a mikroorganismů, který běžně zůstává oku skrytý. Nové vybavení jim umožní provádět samostatné experimenty, fotografovat a analyzovat data v IT nástrojích, čímž se propojí chemie, fyzika a biologie s informatikou a moderními technologiemi. Také by ráda zapojila studenty chemického semináře, kteří si připraví jednoduché experimenty, představí je mladším ročníkům a následně je předvedou na dnech otevřených dveří. Projektem „Voda” však využití pořízených přístrojů nekončí – už nyní se těší na jejich využití napříč všemi předměty Science při pozorování růstu krystalů, tvorby sraženin, koroze či difuze barviv. Výsledky a nejzajímavější mikrofotografie studenti představí na školní výstavě „Okem neviditelný svět“. Katarína věří, že díky projektu studenti poznají chemii jako živý a objevný předmět.

Karel Bartoš je učitelem chemie na ZŠ generála Františka Fajtla v Praze. Do výuky chce zařadit nové badatelské bloky, ve kterých si žáci vytvoří produkty pro každodenním použití jako jsou mýdlo, prací prášek a bomba do koupele. Díky podpoře může nakoupit laboratorní předvážky, magnetickou míchačku s ohřevem a ochranné pomůcky. Žáci se naučí správně vážit, dávkovat a pracovat systematicky, a u přípravy pracího prášku lépe pochopí nejen vznik směsi, ale hlavně jak tenzidy odstraňují skvrny. Při přípravě mýdla projdou žáci téma saponifikace, lépe porozumí tvorbě micel a odstranění mastnoty z textilu. Laboratorní dovednosti se přirozeně propojí s porozuměním pojmů jako jsou tenzid, emulgátor, saponifikace a micela. Současně žáci využijí hned několik předmětů: matematiku (procenta, trojčlenka), fyziku (teplo, viskozita, povrchové napětí), přírodopis, výchovu ke zdraví (kůže a hygiena) a finanční gramotnost (náklady na kus, nebo volba šetrnější varianty). Karel Bartoš věří, že díky badatelským aktivitám zatraktivní výuku chemie, protože přináší hmatatelné výsledky, rozvíjí týmovou práci, pečlivost a kritické myšlení.

Martin Bernard učí na ZŠ Josefa Kubálka Všenory. Jeho cílem je žákům zprostředkovat praktickou podobu chemie a na poutavých experimentech ukázat, že teorie je neoddělitelně spjatá s praxí. Naráží však na problém, který je na mnoha školách známý – chybějící laboratorní zázemí, které znemožňuje dělat některé pokusy bezpečně. Proto by rád pořídil nerezový pult s plexi štítem, který by se stal mobilním centrem pro bezpečné provádění experimentů i v běžné třídě nebo na venkovním prostranství. Tyto pokusy by zahrnovaly např. neutralizaci (soda s kyselinou), oxidaci (doutnající špejle v kyslíku, manganistan s kapkou glycerolu), dehydrataci (kostka cukru s kapkou H2SO4), reakce alkalických kovů (kousek sodíku ve vodě), přímé slučování prvků (prášková směs Fe a S), kov s kyselinou a „štěknutí“ vodíku apod. Díky svým znalostem z chemických provozů i laboratoří by sám navrhl technický výkres pultu a nechal jej zhotovit firmou specializující se na práci s nerezem a CNC laserem. Martin věří, že praktická chemie dokáže žáky zaujmout a usnadnit jim pochopení témat, která v učebnici někdy působí příliš “nudně”.

Věra Doležálková je učitelkou matematiky a chemie na ZŠ Budyně nad Ohří. Ráda by své šikovné deváťáky zapojila do projektu „Experimentujeme spolu aneb Barevná laboratoř“, ve kterém propojí starší a mladší žáky při společném objevování kouzel chemie. Deváťáci se stanou průvodci dětí z 1. stupně a společně budou realizovat jednoduché, barevné pokusy (lentilková duha, pipetové malování, kostičková chemie apod.), které ukazují, že věda může být zábavná, kreativní a plná překvapení. Projekt bude rozvíjet nejen znalosti, ale i komunikační dovednosti, spolupráci a vzájemný respekt mezi ročníky. Proto by ráda pořídila nové laboratorní pomůcky – váhy, pipety, titrační destičky, kostičky z různých materiálů a další spotřební materiál (lahvičky s potravinářským barvivem).

Václav Fiala učí chemii na Gymnáziu Jana Amose Komenského v Dubí. Své žáky se snaží vtáhnout do fascinujícího světa chemie skrze jejich aktivní zapojení do výuky. Za tímto účelem před šesti lety vytvořil a publikoval „Badatelský deník“ – jedinečné spojení učebnice, kterou si píší sami žáci, pracovního sešitu a především badatelského portfolia s desítkami námětů pro jednoduché pokusy do hodin chemie. Každý žák vlastní svůj výtisk, do kterého si zapisuje hypotézy, návrhy možných experimentů, jejich realizaci, interpretaci a mnoho dalšího. Díky tomu se z každého studenta stává mladý vědec, který rozvíjí nejen poznání přírodních jevů, ale i dovednosti, jako jsou spolupráce, plánování práce, prezentace a diskuze. Škola však postrádá základní laboratorní vybavení a běžné chemikálie pro jednoduché pokusy. Grant učiteli umožní nadále rozšířit badatelskou výuku a přiblížit žákům chemii jako obor, který mohou sami aktivně zkoumat a objevovat.

Kateřina Gažová působí jako učitelka chemie na Základní škole Javorník a dlouhodobě se zaměřuje na rozvoj badatelských dovedností žáků. Chce, aby si k novým poznatkům docházeli sami – zkoumáním, formulováním hypotéz a ověřováním výsledků v praxi. V současnosti však nemá k dispozici plnohodnotnou chemickou laboratoř a dostatečné množství laboratorních pomůcek. Ráda by pro žáky pořídila „Badatelské boxy pro výuku chemie“, které jim umožní realizovat jednoduché, bezpečné a poutavé pokusy přímo ve třídě. Každý z pěti plánovaných boxů bude vybaven základním laboratorním sklem, měřícími pomůckami, Petriho miskami, nálevkami, indikátorovými papírky, trojnožkou, síťkou i mobilním Bunsenovým kahanem. Jeden box bude určen pro pětici žáků, kteří si v malé badatelské skupině vyzkouší pozorování chemických dějů, měření, experimentování a vyvozování vlastních závěrů. Kateřina tak chce u svých studentů rozvíjet samostatnost, logické uvažování a týmovou spolupráci. Věří, že vlastní zkušenosti s experimentem jim pomohou pochopit chemické principy v praxi a zároveň zvýší jejich zájem o přírodní vědy.

Věra Grimmerová je učitelkou chemie a biologie na Gymnáziu a Letecké střední odborné škole v Moravské Třebové. Ráda by zpopularizovala výuku chemie realizací projektového dne „Experimenty bez hranic“ a akce „Chemická show“. Během projektového dne společně budou žáci oktávy a primy provádět vybrané experimenty – starší studenti budou mladší studenty učit a předávat jim své zkušenosti. Výstupem projektového dne bude „Chemická show“ pro rodiče, učitele a veřejnost, kde žáci předvedou atraktivní experimenty, které se během projektového dne a ve výuce přírodních věd naučili. Pomůcky, které Věra plánuje využít, poslouží k nácviku experimentů i k samotné realizaci vystoupení. Obě akce by se měly každoročně opakovat a stát se tradicí školy. Doufá, že projekt podpoří spolupráci mezi různými věkovými skupinami žáků gymnázia, nejmladším žákům dodá pocit jistoty a opory a budou vědět, že starší žáci jsou jim ochotni kdykoliv pomoci. Dále chce zvýšit zájem žáků o vědu a otevřít školu více směrem k veřejnosti.

Šárka Korešová učí chemii na ZŠ Sedlec-Prčice. V letošním školním roce chystá ve spolupráci s učiteli přírodopisu, zeměpisu a dějepisu mimoškolní týmovou soutěž na téma „Voda“. Chemikálie, jako je dusičnan sodný, salicylan sodný a eosin, plánuje využít v laboratorních úkolech, během kterých budou žáci mimo jiné stanovovat množství dusičnanů ve vodě. V přírodopisné části se budou zabývat rozvodem vody a látek v těle rostlin. Ostatní pomůcky, jako váhy a refraktometr, by ráda využila k zatraktivnění výuky chemie a přírodopisu pomocí projektu zaměřeného na obsah cukrů v potravinách a nápojích. Záměrem projektu je žáky prakticky zapojit do výuky, aby se u kapitoly koncentrace roztoků se nevěnovali pouze výpočtům. Za nejdůležitější cíl považuje to, aby žáci dokázali sami a objektivně roztřídit potraviny a nápoje podle obsahu cukru na vhodné a méně vhodné, a nepřijímali tyto informace bez vlastního ověření.

Soňa Kostková je začínající učitelka chemie na ZŠ Slavičín Vlára, která se rozhodla proměnit výuku chemie v dobrodružství plné objevování. Společně se svými žáky z 9. ročníku připravuje interaktivní program „Záhada ztraceného školního pokladu“ pro žáky 4. tříd. Starší studenti se stanou průvodci příběhem, zatímco mladší žáci se v roli detektivů pustí do řešení záhady pomocí jednoduchých chemických pokusů. Aby mohla Soňa tento program uskutečnit, potřebuje doplnit základní vybavení – laboratorní sklo, chemikálie (např. luminol pro zkoumání „krvavých stop“), UV svítilny a další pomůcky, které umožní dětem zažít chemii na vlastní kůži. Grant Bezva chemie jí pomůže nejen oživit běžnou výuku, ale i rozvíjet u žáků badatelské myšlení, týmovou spolupráci a zvídavost. Prostřednictvím hravé a zážitkové formy výuky chce Soňa svým žákům ukázat, že chemie není jen o vzorcích a rovnicích, ale o zkoumání světa kolem nás. Doufá, že se chemie stane předmětem, který baví, inspiruje a otevírá dveře do světa vědy i těm nejmladším.

Ladislava Kyzlíková vyučuje chemii na Střední průmyslové škole v Mladé Boleslavi. Usiluje o zatraktivnění chemie i dalších technických oborů, jako jsou informační technologie a strojírenství. Společně s kolegy plánuje propojit chemii s fyzikou a elektrotechnikou, a to pomocí praktických elektrochemických experimentů. Aby toho mohla docílit, ráda by pořídila analogové a digitálních multimety a různé typy kovových elektrod pro sestavení galvanických článků. Studenti by měřili vzniklé napětí, porovnávali ho s teoretickými hodnotami podle Beketovovy řady elektrodových potenciálů a diskutovali případné odchylky. Do výuky chce zařadit i oblíbenou „ovocnou baterii“, která ukazuje elektrochemické principy jednoduchou a zábavnou formou. V sérii experimentů nesmí chybět ani elektrolýza vody a roztoku chloridu sodného. Pro demonstrační účely plánuje využít sodík a draslík – alkalické kovy, na nichž studentům názorně ukáže jejich vlastnosti a navíc i jejich bouřlivou reakci s vodou, při níž vznikají hydroxidy.

Ivana Laslopová učí na Základní škole Sokolov, kde se dlouhodobě věnuje popularizaci přírodních věd mezi žáky druhého i prvního stupně. Klade důraz na propojení teorie s praktickými zkušenostmi, rozvoj tvořivosti a podporu zájmu o vědu pomocí zážitkového učení. V projektu „Chutná věda“ plánuje sérii interaktivních hodin, ve kterých si žáci vyzkouší výrobu potravin z mléka – například domácí zmrzliny, cukrového lízátka, bubble tea, jogurtu, másla, sýra či dalších mléčných produktů. Ivana chce žákům přiblížit fyzikální a chemické procesy, které se při výrobě těchto potravin odehrávají, a zároveň rozvíjet jejich praktické dovednosti, týmovou spolupráci a kreativitu. „Chutná věda“ se stane součástí běžné školní výuky i kroužku pro žáky prvního stupně. Děti pak své výrobky budou prezentovat formou ochutnávek, pracovních listů, plakátů a fotodokumentace, na dni otevřených dveří či jarmarku školy. Paní učitelka věří, že díky tomuto projektu se podaří vytvořit inspirativní prostředí, ve kterém se věda stane nejen srozumitelnou, ale i chutnou.

Martin Lauer je začínající učitel na gymnáziu v Mikulově, který chce žákům ukázat, že chemie není oddělená od okolního světa, ale úzce se s ním propojuje, a to například v rámci tématu elektrochemie. Chce, aby si žáci vyzkoušeli, jak z oxidačně-redukčních reakcí vzniká elektrická energie, a pochopili, že za běžnými technologiemi stojí právě tyto procesy. Elektrochemii by rád představil v celé její kráse – od výroby vlastních galvanických článků a měření napětí či proudu pomocí multimetrů, přes zapojování jednoduchých obvodů, elektrolýzu, až po galvanické pokovování s využitím znalostí Beketovovy řady napětí kovů. Žáci se také seznámí s alternativními zdroji energie a principy udržitelnosti, například s různými typy palivových článků či fotovoltaikou, a sami si vyzkouší rozpohybovat elektromobil. Vybavení Martin plánuje využít nejen v teoretické výuce nebo v nově vzniklém chemickém klubu, ale také při plánované akci pro veřejnost na gymnáziu. Věří, že díky novým pomůckám a samotné zkušenosti budou žáci vnímat elektrochemické procesy jako fascinující součást moderního světa.

Karel Lukeš učí blok přírodovědných předmětů na Gymnáziu Stříbro a jeho cílem je, aby žáky fyzika, chemie a další přírodní vědy bavily. Snaží se proto výuku vést tak, aby byla co nejvíce zaměřena na praktické experimenty. K tomu využívá i moderní technologie a praktické pomůcky, jako například termokamery. Z grantu by rád pořídil pomůcky na sestavení šesti setů žákovských boxů pro práci s termokamerami při hodinách chemie, fyziky a ekologie. Žáci se tak seznámí s exotermickými a endotermickými reakcemi, změnami skupenství, srážecími reakcemi, tepelnou vodivostí, tepelnou izolací, odrazivostí, úniky tepla a dalšími tepelnými jevy v praxi. Díky vzniklým experimentálním setům si ve skupinách vyzkouší hned dvanáct experimentů na téma energie a teplo. Sety budou využívat i ostatní pedagogové v regionu, kterým jednotlivé experimenty představí přímo žáci gymnázia v závěru školního roku.

Lenka Machová vede na Gymnáziu Česká Lípa badatelský kroužek pro nižší gymnázium. Kromě standardních badatelských úloh by chtěla žákům přiblížit i svět chytrých materiálů, keré se využívají v moderních technologiích. Plánuje žáky seznámit s tepelně citlivými materiály, inteligentními slitinami a polymery, opticky responzivními materiály a LED diodami, vlákny a tkanými materiály, speciálními polymery, a v neposlední řadě i s „nano“ materiály. Lenka očekává, že projekt zvýší motivaci žáků, prohloubí jejich porozumění chemie a fyziky, a umožní jim objevovat propojení mezi vědou a každodenním životem v 21. století. 

Miroslava Majerová je učitelkou chemie na ZŠ Cesta v Písku. Ve výuce propojuje chemii s přírodopisem a fyzikou a své žáky motivuje k zájmu o chemii skrz jednoduchýché pokusy. Společně s žáky si připravila projekt na téma „Potřebujeme nebo škodí CO₂ planetě?”, kde provádí pokusy, osvěžují si znalosti fotosyntézy a zkoumají souvislost skleníkových plynů se změnami klimatu. Téma by ráda zatraktivnila měřením škodlivin (CO₂, formaldehyd a těkavé látky) v okolním prostředí, jako například ve třídě nebo sborovně. Prací s detektory by žákům ukázala, jak se vyvíjí vědecké poznání (nové moderní technologie, práce s chybou a informacemi, kvalita měření). Konečné výsledky budou diskutovat nejen v přírodovědných a polytechnických předmětech, ale také v předmětech společensko-výchovných. Miroslava zároveň chce, aby projekt žáky naučil výsledky analyzovat, připravit odbornou prezentaci a předat získaná data vedení školy. 

Marie Michalová vyučuje na Gymnáziu Třeboň chemii a biologii. Svým projektem by propojila žáky nižšího a vyššího gymnázia v novém kroužku – starší studenti by fungovali jako mentoři a pomáhali mladším studentům s laboratorními postupy. Chce tím posílit nejen jejich odborné znalosti, ale i spolupráci, komunikaci a odpovědnost při práci v týmu. Společně si vyrobí přírodní kosmetiku a barviva – látky, které mají souvislost s běžným životem, ale v klasických laboratorních cvičeních na ně není prostor. Díky těmto aktivitám si žáci osvojí nové chemické reakce, fyzikální procesy a biologické účinky přírodních složek. Téma kosmetiky přirozeně motivuje žáky, zejména dívky, které bývají v přírodovědných oborech méně zastoupeny. Současně rozvíjí klíčové kompetence: praktické dovednosti, kritické myšlení a experimentální přesnost. Proto Marie plánuje pořídit laboratorní vybavení, které rozšíří a modernizuje zázemí chemické laboratoře (váhy, magnetické míchadlo s ohřevem, pH-metr, UV lampa, chemické sklo a spotřební materiál).

Pavlína Němcová vede na základní škole v Karlovicích kroužek „Chemické kouzlení”. Chce díky němu v dětech probudit zájem o přírodní vědy a ukázat jim, že chemie je nezbytnou součástí běžného života. Jednoduchými pokusy, jako jsou příprava mastí, balzámů, koupelových solí či mýdel, si přeje nadchnout pro tento obor také dívky, pro které chemie není v současnosti moc populární. K přípravě kosmetiky použije i bylinky, které si žáci sami pěstují v parku blízko školy, čímž si posílí vztah k přírodě. Ve škole však chybí potřebné přístroje, pomůcky a materiály. Ty bude Pavlína díky grantu moct pořídit a obohatit jimi výuku kroužku i běžné hodiny chemie. Své výrobky budou děti prezentovat na školních akcích a tím podnítí zájem o chemii i u veřejnosti. Naučí se představit výsledky své práce spolužákům, rodičům, případně i popsat výrobní postupy a jejich úskalí. Pavlína věří, že projekt podpoří spolupráci mezi žáky různého věku a rozvoj klíčových kompetencí – tvořivosti, zodpovědnosti a schopnosti týmové práce. Starší žáci tak získají zkušenosti s plánováním, organizací i prezentací výsledků, což posílí jejich vztah k vědě.

Dominika Peterová učí na Základní škole Bohumila Hrabala v Praze. Již dlouhou dobu pozoruje, že žáci posledních ročníků se při výběru středních škol málo orientují na odborné školy s praktickým zaměřením, přičemž odborníků je stále více potřeba. Pokusy s přesahem do praxe by je mohly podnítit k zájmu například o ochranu životního prostředí, kriminalistiku či výrobu materiálů. Chtěla by tedy žáky skrze oborově zaměřené pokusy (kriminalistická analýza, výroba plastů a bioplastů, analýza životního prostředí a mikroplastů ve vodě) motivovat a zaujmout. Škola je však zaměřená na IT a jazyky, a tak je o pomůcky často nouze. Věří ale, že s dostatečným vybavením a pomůckami se jí záměr podaří naplnit.

Jakub Spurný je učitelem na Gymnáziu Evolution Sázavská v Praze. Škola se dlouhodobě snaží rozvíjet výuku směrem k principům zelené chemie a  environmentálně šetrných technologií. Nový vzdělávací projekt, který Jakub připravuje, propojuje teoretické poznatky s praktickými experimenty a vede studenty k tomu, aby si sami hledali ekologicky udržitelná řešení současných výzev. Cílem projektu je nejen rozvíjet jejich znalosti o udržitelných technologiích, ale také probudit v žácích zájem o přírodovědné obory a připravovat je na povolání s environmentálním zaměřením. Aby mohl Jakub projekt uskutečnit, rád by pořídil laboratorní chemikálie a základní pomůcky pro 12 badatelsky orientovaných pokusů, které žákům nastíní aktuální trendy udržitelné chemie. Tyto experimenty zahrnují například extrakci přírodních barviv z bioodpadu, syntézu biodegradabilních plastů ze škrobu, čištění vody aktivním uhlím nebo vermikulitem nebo analýzu kvality vod pomocí netoxických indikátorů. U každého z pokusů žáci posoudí jeho dopad na životní prostředí a následně budou moct navrhnout vlastní eco-projekty.

Lukáš Šimaňok je učitelem na ZŠ Na Šutce v Praze 8 a už delší dobu přemýšlí o tom, jak deváťákům ve druhém pololetí zatraktivnit téma “chemie v lidském organismu”. Rád by pořídil vybavení pro důkazy přítomnosti různých látek v potravinách (například tuků, cukrů, bílkovin, některých vitamínů atd.), aby žáci mohli zjišťovat jejich obsah ve svých oblíbených jídlech, porovnávat je a následně diskutovat o tom, zda to, co jedí a pijí, je skutečně vyvážené a zdravé. Zároveň by jim rád představil obor molekulární gastronomie, kdy by rád s žáky připravil zeleninový kaviár, smetanovou zmrzlinu, či salátovou pěnu. Tímto způsobem si žáci propojí zákonitosti složení potravy s možnostmi její úpravy, získají jiný pohled na chemii, její propojení s dalšími předměty a snad i trochu nadšení pro jiný typ experimentování, než jsou hoření a výbuchy.

Kamila Šťastná učí chemii na ZŠ T. G. Masaryka v Moravském Žižkově a usiluje o to, aby výuka byla pro žáky názorná, zábavná a praktická. V současnosti škole chybí adekvátní chemická laboratoř a potřebné vybavení, a proto většinu pokusů předvádí pouze demonstračně. Kamila by ráda žákům umožnila, aby si chemické jevy mohli sami bezpečně vyzkoušet, a chce díky grantu pořídit několik přenosných chemických kufříků pro skupinovou práci. Každý kufřík bude obsahovat základní laboratorní vybavení – kádinky, teploměry, třecí misky, odměrné válce, dělící nálevky a další základní pomůcky. Jejich výhodou je, že je žáci budou moct využívat i v běžné třídě a provádět jednoduché, ale poutavé experimenty (reakce kyselin a zásad, změny skupenství, dělící metody, chemické děje v běžném životě). Projekt přinese do výuky více interaktivity a umožní, aby se každý žák stal aktivním účastníkem experimentu. Kamila věří, že díky novému vybavení se chemie stane přitažlivějším a srozumitelnějším předmětem, který ve studentech probudí zájem o přírodní vědy. 

Jiřina Tylečková vyučuje Science na nově vzniklém Gymnáziu Laury Bassi v Praze. Ve výuce se soustředí na propojení přírodních věd pomocí praktických projektů. Ráda by se zaměřila na elektrochemii, kterou studenti často považují za obtížnou a abstraktní, ale nabízí výjimečnou možnost prakticky propojit chemii, fyziku a biologii. Žáci budou zkoumat galvanické články z různých kovů, elektrolytický rozklad vody a solných roztoků i korozní procesy a jejich prevenci, což jim umožní hledat souvislosti s bioelektrickými jevy v organismech. Sami navrhnou a sestaví aparatury z běžně dostupných a levných materiálů, což rozvíjí jejich tvořivost a prohlubuje porozumění teoretickým konceptům. Jiřina klade důraz na ekologicky šetrné postupy jako je práce v mikroměřítku s minimální spotřebou chemikálií, opakované používání elektrod a nádob a volba bezpečných elektrolytů (kuchyňská sůl nebo slabé roztoky hydroxidů). Cílem je vytvořit a ověřit jednoduché, nízkonákladové a ekologicky šetrné experimenty, které posílí praktické dovednosti žáků a současně budou k dispozici i dalším školám ve formě návodů nebo krátkých videí s postupy. Výslednou sadu laboratorních cvičení budou žáci moct využít v jednoduchých podmínkách „na stole“. Ta žákům představí elektrochemii jako praktickou disciplínu propojující různé oblasti přírodních věd a podnítí je k hlubšímu zájmu o jejich studium.

Alžběta Vítková učí chemii na SŠPHZ a VOŠ Uherské Hradiště, kde vzdělává studenty elektrotechniky, zdravotnického lycea a technického lycea. Těmto žákům by ráda názorně předvedla, že vyčíslování rovnic má svůj význam. Plánuje sérii pokusů s přesahem do fyziky a techniky, díky kterým se žáci naučí sestrojit jednoduchý elektrický obvod, budou sledovat vznik elektrického oblouku a pochopí, jak elektrická energie může iniciovat či ovlivnit chemické reakce. Mezi plánované pokusy zapojí i Chemický semafor, Modrou baňku či Chemikův útes, při nichž žáci propojí teoretické znalosti s praxí. K tomu Alžběta potřebuje doplnit komponenty elektrického obvodu, analytické váhy a základní chemikálie (síran hořečnatý, indigokarmín, methylenová modř). Projekt rozvíjí přesnost, kritické myšlení a technické dovednosti. Zároveň propojuje žáky z různých vzdělávacích směrů na škole, kde se potkávají nejen žáci zdravotnických a technických oborů. 

Daniela Zikmundová učí chemii na Fakultní ZŠ a MŠ Barrandov II v Praze. Často od žáků slýchá otázku: „K čemu se toto učím, k čemu mi to bude.“ Snaží se jim proto ukazovat, že chemie je všude kolem nás. Ve výuce používá zajímavé aktivity, probouzející v dětech badatelského ducha. Ráda s dětmi experimentuje s běžně dostupnými chemikáliemi. Nyní by ale chtěla připravit aktivity, jejichž výsledkem budou výrobky, které sami využijí v běžném životě (nosní sprej, úklidový ocet s vůní citrusů, prostředek do myčky, repelent, krém na ruce, domácí limonáda, balzám na rty, čistič lahví, koupelové bomby, gel na vodní kámen). Vzhledem k tomu, že Daniela učí i přírodopis a zajímá se o bylinky, aktivity by se prolínaly i s tímto předmětem. Jako doplněk by chtěla pořídit digitální multimetry na pokus s galvanickým článkem z ovoce pro čtyřčlenné skupiny, ochranné brýle, nitrilové rukavice a pH papírky.