Pavel Svozil je začínající učitel chemie na ZŠ Mánesova v Otrokovicích, který rád využívá nové výukové prostředky pro popularizaci vědy u žáků. V rámci své praxe by rád vytvářel nové materiály, které by pomohly aktivně zapojit studentů do procesu výuky. Pavel by chtěl vytvořit výukovou hru, která by propojila teorii se situacemi z reálného života a poukázala na mezipředmětové souvislosti. Hra by pozůstávala ze sady karet s obrázky a QR kódy, které žákům zpřístupní část příběhu (audio nahrávku). Žáci budou postupně procházet celkem 12 karet a jejich cílem bude složit celý příběh. Děj se bude odehrávat v chemické laboratoři a v rámci příběhu budou skládat postup laboratorní práce, který následně budou prakticky provádět. Z tohoto důvodu by rád měl potřebné vybavení pro tvorbu karet, základní chemikálie, které jsou nezbytné pro žákovské pokusy a laboratorní vybavení, které je na jeho škole v horším stavu a může být pro žáky nebezpečné. Pro demonstraci prostorové struktury molekul by rád využil 3D pera, pomocí kterých by si žáci mohli vytvořit vlastní modely molekul. Určitě by také ocenil možnost využít předplatné aplikací, které se dají v hodinách chemie šikovně využít (např. Plickers).

Zuzana Sirotková učí chemii na Ekoškole Karlovka Nový Bydžov. Ta pořádá každým rokem pro mladší žáky (5.-7.třída) tematický den Den přírodních věd. Žáci pracují pod vedením starších spolužáků a učitelů na praktických úkolech nejen z oblasti chemie, ale i fyziky či přírodopisu. Projekt je zaměřen na manuální zručnost, vlastní bádání, seznámení se s novými předměty, práci “vědce”. Proto pod vedením Mgr. Zuzany Sirotkové pořídí škola 4 vědecké kufříky, které si vybaví vlastní sadou badatelských úkolů s připravenými pomůckami. Čtyři obsahově rozmanité kufříky budou určeny pro malé vědce a jejich skupinou práci.

Radomíra Kreibichová učí chemii na ZŠ a PrŠ Gabriely Pelechové v Dolní Poustevně. Jejími žáky jsou převážně děti se sociálním znevýhodněním, s minimálními výstupy, s IVP. Vzhledem k organizaci výuky na škole se na hodině sejde 3 -5 dětí, práce s nimi musí probíhat individuálně vzhledem k jejich handicapům. Ráda by s dětmi častěji dělala jednoduché pokusy, díky kterým by získaly základní laboratorní návyky a prozkoumaly by běžně dostupné látky (potraviny, kosmetické přípravky,…). Pořízením žákovských souprav budou mít žáci dostatek pomůcek na práci. Přidělením soupravy budou také trénovat zodpovědnost za svěřené věci. Věří, že tato možnost zatraktivní hodiny chemie i projektové dny.

Jana Karaová učí chemii na ZŠ v pražských Kbelích. Jejím hlavním cílem je, aby žáky chemie bavila, aby co nejvíce dějů viděli na vlastní oči a mohli si sami vyzkoušet. Využívá toho, že každá druhá vyučovací hodina chemie je rozvrhována v odborné učebně chemie a fyziky a polovinu hodin se tak snaží věnovat praktické a badatelské výuce, kde pokusy provádějí sami žáci rozděleni do skupinek. Jana by ráda v rámci anorganické chemie zařadila pokusy, které přímo demonstrují využití chemie v praxi a jsou pro žáky ZŠ uchopitelné a atraktivní, a jejichž výsledkem je hmatatelný produkt, jako je výroba skla, výroba železa nebo slitin kovů. S běžným vybavením odborné učebny a s celou třídou jsou v rámci běžných hodin tyto pokusy neproveditelné. Lze pro ně však využít ohřev pomocí mikrovlnné trouby, kdy je možné dosáhnout vysokých teplot ve velmi krátkém čase bez použití přímého plamene, což má význam i z hlediska bezpečnosti práce. Celý pokus je možné provést během 10-15 minut pomocí techniky kelímku s grafitovým susceptorem (GST-techniky) a procesy probíhající při tavení je navíc možné pozorovat přímo. Žáci si sami vyrobí formu na tavení GST technikou a následně provedou jednotlivé pokusy (výrobu skla, výrobu železa a výrobu mosazi) postupně v jednotlivých hodinách věnovaných daným tématům.

Marie Reslová učí chemii, přírodopis a fyziku na malé ZŠ v Dolních Hbitech. Uvědomuje si, že vzhledem k malému množství žáků, je škola je velice omezená svým rozpočtem v nákupech dražšího laboratorního vybavení. Laboratorní aparatura pro destilaci by představovala výborné vylepšení experimentálních možností žáků. Marie chápe, že praktické experimenty mají klíčový význam pro smysluplnou kvalitní výuku na základní škole, vzdělávání by totiž mělo být inspirující, zábavné a praktické. Experimenty motivují žáky k zájmu o obor, vedou ke zdokonalovaní jejich dovedností a skrz badatelské metody práce i ke kritickému myšlení. Destilační aparatura by prospěla i tomu, aby žáci lépe rozuměli různým vědeckým konceptům a procesům. S touto aparaturou by se Marie ráda věnovala zejména úlohám ve kterých by žáci analyzovali přítomnost esenciálních olejů v různých přírodních produktech. Dále by se zaměřila na potvrzení hypotéz o významu mikroorganismů jako bioproducentů kyseliny ethanové, případně ethanolu. Z fyzikálního hlediska by zde žáci mohli provádět například měření teploty varu v závislosti na složení roztoku. Nabízí se i propojení s jinými předměty, například pracovní výchovou, kdy by žáci mohli vyrábět například esenciální oleje do vonných lampiček nebo parfémů.

Šárka Nováková, která na ZŠ Žižkov v Kutné Hoře učí chemii, by ráda s dětmi provedla kyanotypii a Van Dyke Brownprint pro fotografie katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedleci u Kutné Hory, neboť si v letošním roce připomínáme 300 let od úmrtí Jana Blažeje Santini‐⁠Aichela (1677–1723), českého architekta italského původu působícího v Čechách a na Moravě v první čtvrtině 18. století. Architekta s výjimečným postavením ve vývoji evropské barokní architektury. Následovala by výstava těchto fotografií v naší škole pro rodiče našich žáků, ale i pro širokou veřejnost. Jednalo by se o takové vánoční setkání s výstavou. Budova naší školy je zároveň v blízkosti dalšího architektonického skvostu a tou je Chrám sv. Barbory. A tak by mohlo následovat další využití fotografií této památky. Fotografie, by mohly dále sloužit k propagaci našeho města a památek UNESCO pro zahraniční turisty, ale i tuzemským návštěvníkům. UV lampa, která by byla nutná zakoupit, by sloužila i pro předvedení pokusů luminiscence pro žáky naší školy. Tyto pokusy zde neděláme, neboť nemáme vhodné vybavení.

Veronika Krejčová vyučuje chemii na Gymnáziu v České Lípě, ráda by do své praxe přenesla nápady z chemického centra, do kterého dochází od ledna 2023. Nadchla ji metoda “chemie na obalu” a ráda by pro své žáky připravila pracovní listy a sady chemikálií pro práci v mikroměřítku, malé množství chemikálií v nízkých koncentracích v Bralenkách umožní bezpečně pracovat všem ve třídě bez velké spotřeby chemikálií a bez časové náročnosti úklidu. Od toho si Veronika slibuje větší motivaci studentů ke studiu chemie. Tato aktivní forma výuky by jejím žákům pomohla si vykládané jevy vizualizovat přímo v lavici a tím si učivo lépe zapamatovat. Plánuje tímto způsobem žákům přiblížit téma “Kyseliny a zásady”, “Elektrolýza”, “Sloučeniny železa” a spoustu dalších. Pro tuto na provoz relativně finančně nenáročnou metodu potřebuje ovšem počáteční investici do nákupu materiálu a úložných boxů na tvorbu sad, které budou obsahovat Bralenky s roztoky látek potřebných pro provedení reakcí, Eppendorfovy zkumavky pro distribuci pevných látek, pracovní list v prospektovém obalu a další pomůcky dle charakteru zadané práce. Tyto sady budou vhodné i pro popularizační akce a pro akce mimo školu, například při učení venku.

Jana Lišková vyučuje chemii, fyziku a matematiku na ZŠ ve Vinařicích u Kladna. Se svými žáky ráda experimentuje a věří, že právě experimenty dokáží žáky pro chemii více nadchnout. Kromě klasických a ověřených školních pokusů chce do výuky zařadit i méně tradiční experimenty např. z oblasti chemiluminiscence a fluorescence, k tomu ji však chybí potřebné chemikálie a vybavení. Mimo výuky vede kroužek Malý Bádálek, ve kterém se snaží žáky 4. a 5. ročníku nadchnout pro vědu obecně, nejen pro chemii. Spojuje zde chemické, fyzikální a biologické experimenty, využívá přirozené zvídavosti dětí a používá badatelský přístup. Každý rok si absolventi kroužku připravují představení pro děti ze ŠD a pro rodiče, které předvádějí na závěrečné Školní akademii.

Klára Helánová učí chemii na ZŠ Jaroměřice i na blízké ZŠ Horní Štěpánov, neboť v regionu je velký nedostatek učitelů chemie. ZŠ Horní Štěpánov je malá venkovská škola se spojenými třídami, která nemá vůbec žádné laboratorní vybavení a výuka chemie zde dosud probíhala pouze formou teorie. Na ZŠ Jaroměřice je k dispozici přírodovědná učebna se základním vybavením. Klára Helánová by si přála pořídit základní laboratorní vybavení v přenosných kufřících, které by žákům na ZŠ Horní Štěpánov umožnilo aktivně provádět jednoduché laboratorní práce včetně badatelských úkolů, které žáky aktivně vtahují do zkoumání světa přírody a jsou pro ně skvělou motivací pro další vědecké směřování. Současně by bylo cíleně pořízeno primárně plastové, nerozbitné nádobí, které by kromě snadného přenosu umožnilo také využití sad pro práci s dětmi mladšího školního věku na obou základních školách v rámci volnočasových klubů nebo projektových dní. Pro práci s dětmi prvního stupně by byly voleny atraktivní a bezpečné experimenty s potravinářskými barvivy, sodou, octem, fluorescencí a podobně.

Eva Čermáková vyučuje na ZŠ Bakalovo nábřeží v Brně chemii, přírodopis a vede kroužek “Nebojíme se chemie”, ve školní družině také probíhá kroužek “Věda nás baví” a potřebuje vybavit laboratoř pomůckami a chemikáliemi pro badatelskou výuku i pro přípravu na soutěž “Mladý chemik” a “Chemická olympiáda”, v nichž dosahují jejich žáci díky mimořádné přípravě vynikajících výsledků. Aby mohli takto podporovat další mladé nadané a hlavně nadšené možná budoucí vědce, potřebují doplnit a dobudovat zázemí chemické laboratoře chemikáliemi a pomůckami. Kromě žáků ve výuce, kde je badatelsko-praktický způsob výuky základní didaktickou formou, je zapojeno do kroužků se science tematikou dalších asi 50 žáků napříč ročníky. Podpora projektu by pomohla ke zkvalitňování ped. procesu v chemii a dalších přírodovědných předmětech.

Kateřina Dvořáková učí chemii na ZŠ v Praze. Učebna chemie není zcela zařízena a Kateřina by ráda, aby pokusy prováděli její žáci. Vzhledem k jejich bezpečnosti by tak ráda pořídila do školy chemické boxy, ve kterých by žáci měli základní chemické nádobí a pomůcky (z plastu), se kterými by pracovali. Kateřina věří, že když si žáci reakce vyzkouší sami, spíše je zaujmou a nadchnou pro následující roky studia, už nejen na základní škole. Kateřina by ráda doplnila hodiny o prvky badatelského vyučování, které by se opíraly o jednoduché experimenty a tvorbu hypotéz ze strany žáků (v nejbližším časovém horizontu je čeká dlouhodobý projekt na téma Voda, kde se budou žáci zamýšlet nad řešením nedostatku (pitné) vody v některých místech na Zemi v blízké budoucnosti, bylo by skvělé doplnit projekt o filtraci a sedimentaci). Méně křehké plastové nádobí by jí dodalo odvahu pustit se do těchto aktivit se všemi žáky, které učí, a posilovat tak jejich kompetenci k učení, nadšení pro chemii, porozumění fungování světa a jemnou motoriku.

Gabriela Blaivie Helmichová učí prvním rokem chemii na malotřídní ZŠ Jurta v Děčíně-Nebočadech, kde se vychází mimo jiné z principu, že jsme součástí přírody, respektujeme ji a chráníme. Jejím cílem je zatraktivňovat výuku chemie prostřednictvím zajímavých experimentů a podněcovat zájem a zvídavost žáků. Má bohaté zkušenosti z práce na základních školách v Londýně, kde praktická výuka chemie převyšovala tu teoretickou, a tímto způsobem (“hands on”) by ráda vedla své hodiny. Plánuje získat základní vybavení pro žáky v laboratoři na její škole pro praktickou výuku, ale zároveň také pro realizaci dvou “ekoprojektů” v rámci kombinované výuky. První projekt se zaměřuje na rozbor vody ve školním jezírku, což pomůže žákům lépe porozumět životnímu prostředí a vodnímu cyklu. Druhý projekt se týká rychlosti rozkladu  “biodegradabilních” produktů, což zvýší povědomí o ekologické udržitelnosti a vlivu našich spotřebitelských návyků na planetu. Očekává, že tento projekt zvýší zájem žáků o chemii a ekologii, podpoří praktický přístup ve výuce, rozšíří povědomí o životním prostředí a bude mít pozitivní dopad na žáky, školu i komunitu.

Hana Žlebková učí chemii na gymnáziu v Hustopečích. Jelikož jsou potravinářství a kosmetický průmysl všeobecně blízké pro každého, chtěla by se studenty provádět jednoduché pokusy s biochemickými látkami (sacharidy, lipidy, bílkoviny, vitamíny, barviva, tenzidy), zkoumat jejich typické vlastnosti, ale také dokazovat jejich výskyt v běžné dostupných potravinách, nápojích, hygienických a kosmetických přípravcích. Je přesvědčena, že kvalitní laboratorní pomůcky a sklo jí pomohou, aby studenty ještě více nadchla pro chemii.