PRAHA Ve vědě je důležité nesoustředit se jen na svůj obor, ale být vnímavý i k podnětům z jiných oblastí. Řada objevů z poslední doby je z hranic různých oborů. V rozhovoru s to řekl fyzik Pavel Jelínek, který převzal Cenu Rudolfa Lukeše za výzkum v oblasti chemie.
Se svou skupinou z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV) zkoumá chemické vlastnosti molekulárních struktur na površích pevných látek. Pracují i na rozvoji rastrovací mikroskopie, která toto studium umožňuje. Cenu udělila Česká společnost chemická s Nadací Experientia. Pojí se s odměnou 100 ktisíc korun. Jelínek patří k odborníkům, jejichž výsledky publikují nejvýznamnější vědecké časopisy.
Vodivý polymer
V poslední době Jelínkova skupina spolupracovala na návrhu jednorozměrného vodivého polymeru na bázi uhlíku, který představuje nový přístup k vývoji nekovových vodičů. Provedli také první pozorování řízeného přenosu elektronu v rámci jedné molekuly. Podle Jelínka chce skupina vyvinout pokročilejší polymer a uskutečnit v nich přenos více elektronů naráz. Vědce zajímá chování elektronů a jejich vzájemné interakce během přenosu.
Vědec řekl, že v koloidní chemii je při přípravě polymeru nemožné pracovat s jedním polymerem, lze využít jen svazek, což brání studiu dění uvnitř jednoho polymeru. „A to je naše výhoda. Rastrovací mikroskopie v kombinaci s povrchovou chemií nám umožňuje v ultračistém prostředí bez atmosféry vytvořit jednotlivé polymery na povrchu pevné látky požadovaných vlastností a potom je studovat. To dovoluje hlubší pochopení nejen jejich chemické a elektronové struktury, ale také chování elektronů při transportu skrze polymery,“ vysvětlil vědec.
Řekl, že vhodné molekuly pro reakce syntetizuje Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV a další organičtí chemici. „Jsme na nich závislí, říkám, že Ivo Starý je náš ‚drogový dealer‘. Ty ‚uvařené‘ molekuly dáváme do mikroskopů, pracujeme s nimi, případně vyrábíme nové produkty,“ poznamenal Jelínek.
V případě rozvoje rastrovací mikroskopie skupina například vyvinula teoretický popis mechanismu vysokého rozlišení. S experimentálními měřeními umožňuje získat vedle chemické struktury i nové informace o zkoumaných molekulách – například rozložení elektrostatického náboje.
Právě neobvyklá kombinace teoretického a experimentálního přístupu podle vědce skupině umožňuje posouvat výzkum za běžný ‚standard‘. Vedle přípravy speciálních polymerů, které by mohly mít využití třeba v optoelektronice, skupina spolupracuje i na syntetizaci nových sloučenin, které nelze připravit v roztocích, s vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Součást přírody
Na dotaz ohledně volby správného směru výzkumu Jelínek řekl, že kromě potřebného štěstí je třeba najít si dobré téma a nabídnout metodu či postup, které jsou pro obor nové a přínosné. To ilustroval právě na využití rastrovacího mikroskopu v chemii.
„Víte, když něco publikujete, tak vám to přijde nové, ale pak si uvědomíte, že ten jev nebo proces je součástí přírody. My se ji jen snažíme nějak pochopit a popsat. Ale co člověku zbude je radost z celého procesu poznání. Člověk vidí něco, čemu nerozumí a pak to pochopí. To je taková tichá radost,“ uzavřel vědec.