Kapitán dobře ví, co je na každé lodi ze všeho nejdůležitější: kormidlo může plout jen kam vítr vane, plachty ženou loď vpřed jenom když je nese pevný stěžeň, ten je jen tak silný jako paluba, která ho nese, a palubu netvoří dřevo či okovy, ale posádka! Naše výprava je na cestě půl roku a je nejvyšší čas ty nejdůležitější na palubě představit blíže. A nejlepší způsob je propůjčit jim kapitánský deník, aby se představili po svém. Takže:
Poručík Tereza Strnadová: Už vám někdo řekl, že chemici jsou zvláštní?
“Žena na lodi = smrt na moři” — Aargh, hloupý předsudek! Já jsem potkala námořníky, kteří na pověry nevěří, a tak se vesele plavím na palubě s nimi.
Mohou mě mít za nezkušené chemické kuře, leč, kdyby věděli, co jsem dokázala jako pirát napáchat s kultivačními médii a genetikou, smích by je přešel! Ať to vědí či ne, navigaci skrz oceán chemie znají, všechna čest. A tak se plavím s nimi.
Změna profese mi nevadí, ba naopak. Lodní papoušek tomu všemu dodává středozemskou patinu. Jen kdyby tu bylo víc psů… ale psi většinou moc neuplavou…
Jelikož laborka je mi zapovězena, učím se poznávat naší vlastní loď v 3D. Pohrávám si s kombinacemi molekul, jak k sobě pasují či ne, a těším se, až z nich posádka vybere ty nejvhodnější, které nám jako dělová koule prorazí cestu skrz. Mám dobře našlápnuto na kariéru palubního důstojníka pro hydrofilní a hydrofobní povrchy. Je třeba jim věnovat velkou pozornost, aby nám nezrezivěla kotva a posádka se vyhýbala zlomeninám na mokré palubě.
Seneca říkal: „Neexistuje příznivý vítr pro námořníka, který neví, kam plout.“ Seneca měl zvláštní kamarády a určitě nikdo z nich nebyl chemik…
Lieutenant Valentino L.P. Guerra:
Čí símě jste, kéž vždy vám v pamět slétá,
že jak zvěř žíti cílem vaším není,
leč hledat ctnost a poznání čím zkvétá!
It was a long time since I last navigated in this kind of sea (chemistry), I have to call back all the training when I was a freshwater sailor of the Mediterranean in the far Italic land. I used to see many contraptions being assembled for a specific purpose and marvelous devices able to do wonders. I had the privilege to be instructed on how to assemble nanoscopic objects that can communicate to each other, harness the power of the sun to produce electricity, but I never saw a piece of a machine building itself on their own – at least, not yet… deus ex machina!
The navigation keeps going smoothly, the galley is full, the winds are favourable and our automated carpenter (i.e. 3D printer) provides new features and gadgets. The pigeon indicating a fruitful land was right – our diodes are shiny now! Helm and sail are set right, adventure come!
Kapitánovo PS: V mezidobí poručíka Strnadovou stihly kurděje, nakazil jí údajně nějaký Strnad. Celá posádka přeje všem (brzy) třem moře radosti, oceán zdraví a kuráž plavit se životem právě tam, kam srdce zavelí!
